Hudba, každodenní společník většiny z nás. Obklopuje nás při nákupech, doprovází nás na cestách, pomáhá nám při práci a motivuje každou party. Umění, které probíhá v daném momentě a působí konkrétně na naši psychiku. Hudba doprovází lidstvo již od nepaměti, a rozhodně nevypadá, že by se chystala nás opustit. A to je jen dobře, neboť –při správném použití správné hudby ve správném okamžiku – může mít i léčivé účinky. Pojďme se na to společně podívat!
Hudba a emoce
Každá hudba působí na každého z nás, bez ohledu na národnost, rasu, řeč nebo náboženskou příslušnost. Pomáhá nám vyjádřit především náš emocionální stav. Jak kdysi prohlásil neurolog Oliver Sacks, “hudba je nejpřímější a současně nejtajemnější způsob, jak vyjádřit a vyvolat pocity”.
Pocity, které v nás ta či ona skladba vyvolá, budou záviset na našem aktuálním rozpoložení, situaci, temperamentu a zkušenostech. Známe to všichni: Kdo z nás nemá ve svém nitru hluboko uložené písničky, které nás jako mávnutím kouzelného proutku přenesou na jedno konkrétní místo nebo k jedné konkrétní osobě? Kdo z nás si k uklízení nepustí rytmické melodie, aby práce utíkala rychleji? Komu před spaním rodiče nezpívali ukolébavky, aby se nám lépe usínalo?
U dětí obecně je dopad hudby mnohonásobně znatelnější. Děti, které jsou vedeny k hudbě, mají lépe nakročeno ke zdraví nejen psychickému, ale i fyzickému, a jejich komunikační schopnosti jsou lépe vyvinuté.
Co se týče lidí neslyšících, i ti si mohou na jisté úrovni užívat hudby, která je pro ně možná spíše vizuálním a fyzickým zážitkem, ale je prokázáno, že mohou hudbu i cítit. Jak byste jinak vysvětlili fenomén Beethovena, který i po ohluchnutí vesele skládal dál, aniž by to mělo jakýkoliv negativní dopad na kvalitu jeho skladeb?
Muzikoterapie
Když jiné terapeutické metody selhávají, sahají odborníci po metodách možná ne tolik vědeckých, ale které mohou mít překvapivé výsledky. Její podstata spočívá ve využití hudebních prvků jako jsou zvuk, rytmus, melodie a harmonie k dosažení vytyčených terapeutických cílů, například léčba, osobní rozvoj, zlepšení komunikace nebo prohloubení mezilidských vztahů.
Muzikoterapie může být uchopena aktivně, kdy se pacient aktivně podílí na tvorbě hudby, ale i pasivně, při níž se odevzdává tónům hudby zvolené muzikoterapeutem a relaxuje. Obě formy muzikoterapie najdou své uplatnění v různých oblastech medicíny (například psychiatrie, onkologie, neurologie, rehabilitace, neonatologie a další), psychologie, a dále v pedagogice nebo sociologii.
Kdy a kde hudba pomáhá léčit
V medicíně hudba neléčí sama o sobě, nýbrž urychluje nebo zefektivňuje léčbu tradiční medicíny, zároveň pomáhá zlepšit náladu pacienta, čímž pozitivně ovlivňuje jeho fyzický stav.
V případě například dětí s autismem se rodiče spoléhají na pomoc různých terapeutů a vyhledávají služby jak logopedů nebo psychologů, tak caniterapeutů nebo muzikoterapeutů. U těchto dětí je každý pokrok velký úspěch, a za dlouhé roky spolupráce všech těchto specialistů se prokázalo, že každá terapie přispívá svou troškou do mlýna. Prostřednictvím muzikoterapie se například sníží jejich úzkost z komunikace s jinými dětmi, a tím zlepšit jejich mezilidskou komunikaci a společenské chování, nehledě na to, že u autistických dětí se sklony k agresivitě lze hudbou lépe kontrolovat tyto jejich emoce.
Z neurologických onemocnění se účinky muzikoterapie používají například v případech amnézie, demence, poruch řeči nebo paměti, Alzheimerovy nebo Parkinsonovy choroby. Byly prokázány pokroky co se týče zlepšení pozornosti, kognitivních funkcí, komunikace nebo sociální interakce. Lidé s amnézií si jako zázrakem vzpomenou na písničky, které hrály na svůj oblíbený nástroj ještě před ztrátou paměti, a zazpívají si s těmi, které nyní možná nepoznávají, ale v jejich srdcích jsou i nadále.
V neposlední řadě má hudba i biologické dopady na náš organismus. Umí zrychlit nebo zpomalit srdeční frekvenci, otevřít kapiláry a korigovat dech či proudění krve. Není tedy divu, že své uplatnění najde i na oddělení kardiologie, při invazivních lékařských zákrocích nebo na oddělení neonatologie, zejména u dětí narozených předčasně, u nichž pomáhá snižovat stres, stabilizovat fyziologické funkce nebo dokonce zvyšovat jejich váhový přírůstek. Takové děti pak mohou být propuštěny do domácí péče až o 5 dní dříve, což jistě ocení každý rodič.
Hudba na každodenním pořádku
Jak si již mohl každý domyslet, hudba byla, je a bude naším věrným společníkem, pravděpodobně až do zániku lidstva. Každá skladba vzniká v mysli jedné nebo více osob, a následně může ovlivnit desítky, stovky, ale –v současnosti bez problémů– i desítky milionů lidí po celém světě. Každá píseň si žije svůj vlastní život a vždy si najde cestu ke každému, kdo ji v daný moment potřebuje.
Nebraňme se tedy blahodárným účinkům hudby a propusťme ji do našich životů. Najdete v ní věrného společníka do každé situace.